Už vícekrát jsem psala, jak jsem to měla s rodiči. Vím, že jako duše jsem si je vybrala. Prožila jsem dětství v úplné rodině. Z vnějšího úhlu pohledu to bylo šťastné dětství a do značné míry i bylo. Nemíním zde pomlouvat či kritizovat rodiče. Byli takoví, jací byli, a prožila jsem si s nimi to, co […]
Jak už jsem psala dříve, život je jedno velké divadlo, ve kterém my jsme hlavní postavou a ostatní herce si vybíráme – některé vědomě a některé podvědomě. Proto bychom si vždy, když se nám na druhém něco nelíbí, měli ujasnit, co nám svým chováním zrcadlí. Pokud se nás jeho chování nijak nedotýká, je to jeho,
Kdo nám chodí do života Read More »
Jak už jsem vícekrát psala, většinu toho, co žijeme, máme v hlavě. Většina lidí, když jim řeknu, že to, co žijí, si sami tvoří, se zlobí. Už jsem si vyslechla: „To bych musela být strašná kráva, kdybych si to sama tvořila…“ A jiné podobné výroky. Jenže ono to tak je. Tedy ne to, že je
